Poslední slovo: Jakej jseš styl?

neděle 27. září 2009 14:00

Každý něco posloucháme. Každý z nás má nějakou oblíbenou skupinu, kterou si ve všech možných chvílích rád pustí. A jde o to kdo a co? Záleží vůbec na tom? Pro někoho jo, protože, kdyby se třeba někdo dozvěděl, že jeho kamarád poslouchá úplně jinej styl hudby, jejich kamarádství by bylo už jiný...

Možná to zní absurdně, ale v jistých případech tomu tak je. Jsou kamarádi na život a na smrt, ale každej poslouchá úplně něco jinýho. Jeden poslouchá třeba metal, nebo hardrock, ten druhej poslouchá zas pop smíšený s hip hopem – prostě hudební styl, který hlavně vídáme na ulicích. To jsou ti hoši, co mají rozkrok u kolen, nejhustší mikiny s kapucí a v sluchátkách mají Eminema nebo 50 Centa… Třeba. A ten jeho „kamarád“ nosí zas černý oblečení a tváří se, jako kdyby všichni měli jít dopr… Možná vám tento popis připomíná spíš „emo“ – ti, kteří jsou nehorázně zmalovaný a svým zjevem dávají najevo duševní depresi a že by snad život chtěli mít za sebou. Přiznám se, že tenhle styl není nic pro mě. Zdá se mi totiž, že stoupenci „emo“ nejsou zrovna psychicky v pořádku. Ale nemám nic proti. Ať si každej poslouchá, co chce. Oblíká si, co je mu nejvíc pohodlný, a prostě žije, jak je libo.

Teď by se hodilo, abych přidal taky něco do mlýnku. Poslouchám, co se poslouchat dá. Klidně si poslechnu skupinu Nightwish, která hraje jakýsi gotický metal. Klidně si poslechnu něco ve stylu hip hopu a jemu podobný hudební směry. Hlavně jsem celkem vysazenej na popík. Prostě tu hudební klasiku. Respektive tu moderní hudební klasiku. Každej si totiž pod „hudební klasikou“ může představit nějakou lidovku, dechovku a tak. To není nic pro mě. Opravdu. Nejrůznější reklamy v teleshoppingu, vysílaným veřejnoprávní stanicí, mi přijdou až moc.

Dnešní Poslední slovo je psáno po několikahodinovém koncertu tří (původně čtyř) skupin, které rády zahrály svým fanouškům ve zdejším hudebním klubu, který hrdě oslavil své druhé narozeniny. Ač hrály kapely, které zas až tak extra nemusím, některé jsem si rád poslechnul. Protože neumím přesně odhadnout jejich hudební směr, řeknu to takhle – The Prostitutes, UDG, -123 min.. Sami si odpovězte, co vlastně tyto skupiny hrajou. Jakej hudební směr jim nejvíc vyhovuje. Já bych to odhadnul jako ne-typickej punk. A u „minusů“ něco naprosto odlišnýho. Prý něco jako funk, či co. Každopádně jejich koncert byl oproti jejich kolegům taková mírná oddechovka po půlnoci.

Pořád přemítám titulek. „Jakej jseš styl?“. Neptám se na styl oblečení, ale hudební styl. Co rád posloucháš? Co je blíž k tvýmu srdci? Prostě jakej hudební styl nejvíc preferuješ? Nejde o to, co si občas rád poslechneš, ale čím žiješ. Co je smysl tvýho života? U mě to je naprosto složitý. Nemám vyhraněnej styl. Ale jiní vrstevníci v tom maj jasno. U každýho druhýho to můžeme vidět dennodenně na ulici. No, zrovna tímhle se opakuju, ale je to pravda.

Takže! Nezáleží na tom, co posloucháš. Je každýho věc, jakou hudbu má nejradši. Je to stejný případ jako u vyznání, barvy pleti nebo sexuální orientace. Každý má na to jinej názor, ale je dobře, že si za něj stojí. I přesto, že pro okolí může budit nepochopení, opovržení, čí přímo nesnášenlivost. A v nejhorším případě se tím zkazí dlouholeté přátelství…

P.S.: Dnešním Posledním slovem začíná éra nové „grafiky“, kterou už před několika týdny spustily tištěné Lidové noviny. Už vás v perexu nečekají krátké věty, jako upoutávky…

Petr Hrudka

NULIVaše Poslední slovo10:2729.9.2009 10:27:24
jan-matěj raktje jako upa nejwic15:4128.9.2009 15:41:11
zuzanajsem trochu mimo mísu08:4728.9.2009 8:47:02
NaďaKaždá generace14:5127.9.2009 14:51:00

Počet příspěvků: 5, poslední 29.9.2009 10:27:24 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.