Poslední slovo: Ovlivňování

neděle 28. březen 2010 15:20

Náš život je ovlivňován už od dětství. Skutečně. Už jakmile se narodíme, je někdo, kdo nás ovlivňuje. Jakkoliv. Tak, jak na nás rodiče mluví – a další příbuzní, tak postupem času mluvíme i my. Mluví-li na nás česky, mluvíme česky. Mluví-li na nás s nějakým přízvukem nebo dialektem, mluvíme tak i my. Chtě nechtě. Jsme ovlivňováni po celý svůj život.

Musíme ale brát v potaz, že ne všechny formy ovlivňování jsou kladné a pozitivní. Můžou na nás působit i takové vlivy, při kterých pociťujeme negativy a nepříjemnosti. Politikou počínaje, přírodou konče. Třeba.

U politiky je to mírnější, tam to můžeme změnit a sami nějak ovlivnit. Prostě to nedohrát do takových dramatických konců, které by vedly ke kultovnímu příběhu George Orwella.

Pokud jde o tu přírodu, je to složitější. Sami bohužel nemůžeme přírodě přikázat, aby se chovala podle našeho gusta. V dnešním období tuplem. Každým rokem na počátku jara přichází oteplování, tudíž na horách taje sníh a pršívá – perfektní podmínky pro vytváření nejrůznějších povodní. Sám jsem povodně zažil jednou a nerad bych si to zopakoval. Není to příjemné. Sice vás chvíli fascinuje, že se ze zahrady stane hnědý rybník, ale to je tak všechno. Pak to uklízení…

Co se týče generačního ovlivňování, tedy takového ovlivňování, kdy nás ovlivňují přátelé, bereme to celkem kladně. Trochu nám nic jiného nezbývá. Co se dá dělat. Ale rádi si to prožijeme a jsme ještě radši, když přežijeme. Ve zdraví a bez újmy.

V současné době jsem spíše ovlivňován hudbou. Pociťuji, že když něco píšu a poslouchám přitom nějakou hudbu, text je nadýchán tou hudební atmosférou. Čtete-li nějaký klidný a melancholický román, či povídku, a máte-li přitom zapnutou hudbu stejného nebo podobného stylu, zaboříte se do příběhu nějak hlouběji. Alespoň u mě to tak je. Bývá. Pak když tvořím, to psaní jde nějak samo. A čtení taky. Víc to utíká a baví mě to. A to je dobře, ne?

A co nás ještě ovlivňuje? Ať už pozitivně, nebo negativně? Vždyť je to celkem jedno. Každý to beztak pociťuje jinak. Semafory na křižovatkách. Čas. Internet a média – ty opravdu hodně. Rodina. Počasí obecně. Nesmím opomenout televizi. Ta nás ovlivňuje opravdu drtivě. Ta nás ovlivňuje tak silně, že v nejkrajnějších případech zapomínáme na čas, přátele a nejrůznější smysluplnější povinnosti. Školáci a studenti určitě vědí své.

Internetová fóra, jiné diskuze a kupříkladu i blogy. To jsou takové internetové přístupy, kde se dozvíme nějaké názory. Pozitivní i negativní. Vytvářejí nějaký určitý pohled na věc a na nás je, co si od toho vzít. V nejlepším případě si myslet své a nenechat se ovlivňovat. Přesvědčit se, že ti lidé, kteří to vytvořili, nemají pravdu, mýlí se. To se i někdy divíme, když navštívíme nějakou „odbornou“ stránku, která obsahuje i hodnocení návštěvníků, že třeba v případě nějakého známého věhlasného televizního seriálu, nám vyplivne nízká procenta.

Pak už je jen na nás, jestli se necháme ovlivňovat. Občas necháme…

Petr Hrudka

zuzanadobré téma19:0329.3.2010 19:03:53
NULINěkdy je dobře,19:0428.3.2010 19:04:00
CDVase vyborna uvaha17:5428.3.2010 17:54:06

Počet příspěvků: 3, poslední 29.3.2010 19:03:53 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.