Poslední slovo: Zbohatnutí na mrtvých

neděle 27. červen 2010 09:00

Není pěkné o tom psát. Není to pěkné už samo o sobě. Nezní to hezké. Je to až neetické. Krom toho i příšerné. Zvláštní, že na to někdo dokáže přistoupit. Jde pryč etika, přátelství, takt. Nastupuje touha po moci, po slávě. A hlavně touha po penězích.

Jak mě to vůbec napadlo? V pátek ráno jsem slyšel v rádiu, že uplynul rok od smrti popového krále Michaela Jacksona. Rychle to uteklo. Pomalu to vyprchává. Pořád tu mezi námi stále žije ta nesmrtelná myšlenka, že Jackson žije. Alespoň tedy v našich srdcích. Konkrétněji v srdcích jeho fanoušků. Ti ostatní už to zas tak neřeší.

Ale vzpomeňme si, že takové šílenství už tu několikrát bylo. Nejen s Michaelem Jacksonem. Už když zemřel Elvis Presley, šílenství po něm neskončilo. Stále trvalo a trvá. Dokonce se posmrtně dostal i do filmu Muži v černém, kde ho (a to i Jacksona v jiné parafrázi ve filmu Klik: Život na dálkové ovládání) přirovnali k mimozemšťanovi.

Můžeme s klidem přitakat, že se to všechno dalo čekat. To šílenství. Nejen šílenství ze stran fanynek, ale i ze stran mediálních magnátů. Těch, kteří se byznysem živí. A živí se tak, že jim přiživování se na zesnulých celebritách není proti srsti. Ještě jsou rádi, že nějaká celebrita typu Michaela Jacksona zemře.

Celé to začalo už v době, kdy se veřejně rozhlásilo, že na počest Michaelu Jacksonovi vznikne filmový dokument, který ukáže, jak se připravoval na své turné. Několikahodinové záznamy. Pohled do zákulisí. A tak dále. Vše, co kameramani natočili. A pouštění do kin jen na omezenou dobu už evokovalo, že v tom něco bude.

Jistě, autoři chtěli tímto způsobem dát králi popu hold. Což se jim jistě povedlo, ale jakým způsobem? Nalákat fanoušky na jedinečný filmový dokument. Vytřískat z toho kvanta peněz, které použijí na finanční dluhy, které po Jacksonovi zůstaly. To by se jim hodilo. A taky toho využili.

Zajdeme-li ještě dál, můžeme se poohlédnout nad rozloučením s králem popu. Místo tichého, pietního aktu, nás čekalo divadlo. Divadlo, které vyvrcholilo (snad podle mě) nevkusným vystoupením dcery Paris. Dál to nebudu rozebírat, stále je to otřesné.

Oponenti mohou argumentovat tím, že se zbohatnutím týká i dědictví. Ano, to jim neberu. Je tu jen rozdíl. U dědictví zdědí majetek rodina. Pozůstalí. Za to u celebrit je to jiné. Ano, i zde rodina dědí, ale de facto dědí i lidé, kteří s rodinou nemají nic společného. S zesnulým měli třeba jen pracovní vztah. A někteří i to ne. A všichni toho využijí. Hudební firma vydá posmrtné cédéčko, firma na textil vyrobí sérii potisků s Jacksonovou tváří. Můžeme pokračovat. Jakýkoliv výrobek, který se nějak týká zesnulé celebrity, vydělá. Lidé si jej koupí a firmy zbohatnou. Na jednu stranu normální byznys, na tu druhou je to příšerné. A my s tím nic nenaděláme. Zbývá nám jen přihlížet. Maximálně proti tomu vzneseme protest, který vyjádříme tím, že si cédéčko nebo tričko s tváří nekoupíme. Pokud by se něco takového projevilo masově, firmy by asi zkrachovaly. Jenomže jde o slavné osobnosti, takže se takové důsledky vůbec nečekají. Ani se na ně nemyslí. Není důvod. Počet fanoušků předčí počtu protivníků.

Můžeme o tom vést spory. Můžeme o tom diskutovat. Ale to je tak všechno, co proti tomu lze dělat. Promiňte.

Petr Hrudka

zuzanazajicovadobrá úvaha08:3128.6.2010 8:31:35
JirkaBKdyž nepochopí, že nastal čas odejít12:2227.6.2010 12:22:05
Česká stomatologická komora.Když nepochopí, že nastal čas odejí12:1227.6.2010 12:12:22
NaďaPetře, máte09:1727.6.2010 9:17:35

Počet příspěvků: 6, poslední 28.6.2010 8:31:35 Zobrazuji posledních 6 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.