Hledání literárního času

neděle 19. prosinec 2010 09:00

Sněhu je stále víc a víc. Stále se na chodnících tím sněhem brodíme a místy doufáme, že se sebou na tom zmrzlém sněhu, na tom ledu, nemrskneme o zem. Ale, ruku na srdce, občas by nám nějaká ta boule na hlavě neuškodila, konečně by se nám – nebo spíše některým jedincům – rozsvítilo. Sněhu je víc a čas, který přichází před vánočními svátky, se krátí…

Už je jen pár dní do Štědrého dne. Máme poslední čtyři dny, abychom všechno dopracovali do konce. Do takové fáze, ve které budeme se vším spokojeni. A těch dní je ukrutně málo. Možná i litujeme, že jsme s přípravami nezačali dříve. Teď se jen modlíme, abychom všechno stihli.

Uklízení, pečení, vaření, smažení, strojení, balení …

A zároveň být v klidu. Snažit se užívat si té vánoční pohody, té klidné atmosféry. Zbytečně se nestresovat. A konečně si taky odpočinout.

Osobně se snažím vyhledat nějaký ten čas ke čtení povinné literatury k té maturitě. Už jsem pokročil. Přečetl jsem si Petra a Lucii od francouzského věhlasného Romaina Rollanda. Uf! Spíše: Ou… Takový příběh a k maturitě? Vždyť je to tak zbytečně rozpitvané. Ach jo. Potěšili mne mé dvě spolužačky, přičemž jedna pronesla, že by celou knížku přepsala do dvou řádků, a ta druhá by tím zapálila v kamnech. Výstižné.

Teď se pouštím do nobelisty Ernesta Hemingwaye. Další má spolužačka Starce a moře ohodnotila jedním slůvkem, které se tu nedá publikovat. Jsem zvědav, jestli budu sdílet její názor. Přeci jenom, proč by nám taková díla k maturitě dávali, kdyby v sobě neměli nějaký ten smysl, ten šarm, to svoje kouzlo.

Mám v plánu se taky pustit do Farmy zvířat od George Orwella. Jaksi nám jeho „prokletý“ román 1984 (ten jsem už totiž přečetl) ze seznamu vyškrtli, proto se alespoň utěším tímhle „na stejný brdo románem“.

S tím souvisí i menší debata s další spolužačkou, která si četla „velkou bichli“ nazvanou Sofiina volba, jestli je nějaký rozdíl číst knížku a vidět film. V tuto chvíli by mi určitě dost dlouho trvalo, než bych tu Sofiinu volbu do maturity přelouskal, proto bych se spíše podíval na film. A ona? Ne všechno, co je v knize, bude taky ve filmu. Uznávám, ale přeci jenom – alespoň trošku budu mít ponětí o čem ta kniha, ta „bichle“, vůbec je. A to stačí.

A v knihách pokračujme. Přečetl jsem poslední knížku Jana Balabána Zeptej se táty. Ve chvíli, kdy se bratr dozvěděl, že se tato publikace stala Knihou roku 2010 Lidových novin (otištěno ve včerejším vydání LN), pronesl takovou pěknou větu, ne-li myšlenku, ve smyslu, že „je už na čase, abych si ji přečetl“. Z naší nejužší rodiny jsem ji přečetl jenom já. Bratře, nebylo by to špatné.

Tak ty Vánoce přežijme v klidu. Když se něco pokazí, svět se nezboří…

Petr Hrudka

PetrVysvětlení23:5020.12.2010 23:50:09
PetrMoje chyba20:3620.12.2010 20:36:45
HelenaMám poměrně slušný přehled23:1819.12.2010 23:18:56
p. victorinDocela hezké!09:3019.12.2010 9:30:07

Počet příspěvků: 4, poslední 20.12.2010 23:50:09 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.