Přijímačky na žurnalistiku

neděle 12. červen 2011 09:00

Vydal jsem se do Prahy. Abych se tam ve čtvrtek zúčastnil přijímacích zkoušek na žurnalistiku. Uvidíme, jak to celé dopadne, jestli zazářím, nebo ne; stejně se druhé kolo kryje se zkouškami v Hradci Králové, kam bych chtěl víc, ale to už víte.

Jel jsem už ve středu a přespal u příbuzných. Ve vlaku jsem popíjel půllitr citrónové minerálky; pivo rozhodně ne a minerálku s pomerančovou příchutí neměli. Měl jsem před sebou dvě hodiny cesty, které vyplnila četba Rudišova Konce punku v Helsinkách a psaní těchhle řádků do mobilních poznámek; notebook ještě nevlastním, jinak bych chvíle ještě „zabíjel“ i surfováním po internetových sítí…

A nesmím zapomenout ani na svůj hudební (MP4) přehrávač s posledním Kanye Westem, kterého pak vystřídali nu-metaloví Linkin Park.

Horko, slunečno a vedro vystřídala bouřka s deštěm. Po chvíli ustala, nebo jsme jí ujeli.

K mému překvapení jsem pivečko dostal u příbuzných, takže by se mohla moje alkoholová reputace zvýšit.

Trochu jsme se s tetou a strýčkem pobavili o tom, že tahle podoba maturity je pitomá. Že děláme přijímačky na vysoké, a přitom ani nevíme, jestli jsme tu maturitu udělali. Naštěstí u přijímacích zkoušek nechtěli předložit kopii maturitního vysvědčení. Prokazovali jsme se občanským průkazem a identifikačním listem, který nám poslali společně s pozvánkou k písemné části přijímacího řízení. A taky jsme dostali modře píšící plnící pero, kterým jsme se jim měli podepsat na listině, že tu skutečně jsme, a také jím vyplňovat arch s našimi odpověďmi. A s humorem nám sdělili, že si pero můžeme nechat, takže – jak zaznělo z úst kolegy po levici sedícím: „Aspoň něco.“

Jak tedy celý dvouhodinový písemný test vypadal? Měli jsme 65 otázek, z nichž se prvních 30 týkalo anglického (cizího) jazyka. Zbytek byl o češtině a všeobecných znalostech, takže jsme měli kupříkladu odpovědět, kde američtí agenti objevili Usámu bin Ládina, jaká je hlavní cena Magnesie Litery, nebo kdo dostal z pěti uvedených umělců Českého lva za rok 2010.

Když jsem tu už napsal, že nám s humorem sdělili, že si můžeme pera nechat, humor ovládl celou místnost po úplný začátek zkoušky. Sdělili nám, že od té chvíle, kdy se podepíšeme a obdržíme pero, neměli bychom opouštět místnost. Avšak nám ještě dali možnost odejít, pokud by nám třeba bylo špatně. To, že by někomu mohlo být špatně po shlédnutí otázek (smích), by nikoho nemělo zajímat.

Takže po celou dobu panovala dobrá nálada a příjemná atmosféra. V tuto chvíli samozřejmě výsledky ještě neznáme. Zítra si odpoledne do Prahy zavolám, abych se dozvěděl ortel. Postoupil jsem do druhého kola? Budu mít čím dál větší šanci studovat onu slavnou pražskou žurnalistiku? Uvidíme. Ale už teď si říkám, pokud by to nevyšlo, že snad budu mít i jinou možnost jak prorazit do toho seriózního novinářského světa…

Petr Hrudka

NULITohle povídání je takové20:0813.6.2011 20:08:38

Počet příspěvků: 1, poslední 13.6.2011 20:08:38 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.