Autorské čtení

neděle 3. červenec 2011 20:00

Začaly prázdniny. Dvouměsíční čas, kdy si konečně odpočinout. Chvíle, kdy vyrážíme na tábory, výlety a různé rodinné dovolené. Chvíle, kdy si užíváme sluníčka, pokud to tedy je možné. A ve chvílích, kdy to se sluníčkem nejde, odpočíváme u rodinného krbu, užíváme si pohody domova a buď se necháme nést vlnami příjemné hudby nebo se necháme vést příběhem našeho oblíbeného literáta. Červenec a srpen jsou právě ty dva měsíce, ve kterých probíhají v plném proudu hudební, literární nebo divadelní festivaly.

Každý si přijde na své.

Ten, kdo má rád muziku, zajede si na nejbližší hudební festival, nebo si vybere jakýkoli festival podle svého hudebního stylu. Rock, pop, ska, electro… Jak kdo chce.

Ten, kdo má rád spíše literaturu, zajede si třeba do Brna, kde se každoročně koná známý Měsíc autorského čtení. Psal jsem o něm předminulý rok. Jedna z nejlepších možností, jak se setkat se svým oblíbeným autorem. Jak napsala spisovatelka a hispanistka Markéta Pilátová ve středečních Lidových novinách: „… spočívá v tom, že vylezete na pódium nebo jiné vyvýšené místo a čtete lidem, co jste někde v tichu a klidu pracovny, případně v přírodě nebo ve vlaku naškrábali. Lidé se na vás přijdou podívat, poslechnout si, jak dramaticky umíte prožít text, který byste nejraději přepsali a už nikdy neviděli, a vychutnají si vaše přeřeknutí, pisklavý nebo naopak krásně „rozhlasácký“ projev. (…) Lidé se vás mohou zeptat na to, co v knize nepochopili či ocenili nebo, och, ten slastný okamžik, říci si o váš podpis. Introverti z řad spisovatelů mají při této činnosti smůlu. Literatura, stejně jako třeba gastronomie, je dnes prostě zážitková.“ Tady se dostávala k případné diskuzi, jestli je takové počínání, takový pohled na literaturu správný. Já za sebe říkám ano, proč ne. Sama autorka ve svém sloupku doplnila, že jde o návrat „k tradici. Když ještě nebyla televize ani rozhlas a knihy představovaly něco podobného jako dnešní film, byla autorská čtení úplně běžná.“ Takže se nemáme čemu divit. A však, komu tento přístup vadí? To už by se mohli veškeré festivaly různých žánrů zrušit. Vždyť si svého interpreta můžeme pustit z pořízeného cédéčka, a (možná mnohdy rádi) tak bychom přišli o leckdy nepříjemné tlačenice a v pohodlí domova bychom si slast hudby užili třeba více. Taky se občas stane, že začne pršet, což pod širým nebem není příjemné. Ale vždyť, to je ta kladná stránka, je to úžasný pocit vidět svého oblíbeného interpreta nebo autora na živo. A třeba, pokud se nám to poštěstí, prohodit s ním pár slov (většinou v případě autorského čtení).

Jakmile dovrší festivalová sezóna, můžeme jen vzpomínat, jaké setkání to bylo. Co všechno jsme viděli, s kým jsme se potkali, na koho nezapomeneme. A třeba v případě poté nečekaně, v některých případech i čekaně, kdy už má člověk na to věk, zesnulých, vzpomínáme na setkání ještě více nostalgicky. A nebo v případech, kdy už je velmi nepravděpodobné, že bychom se setkali znovu.

V neposlední řadě bych mohl případným odpůrcům nejrůznějších akcí namítnout, že je sice príma, že si můžu někoho pustit z reproduktorů, u autorského čtení si pustit načtenou verzi knížky, ale osobní setkání, koncert… to je prostě něco nepopsatelného a nesrovnatelného.

Petr Hrudka

Lída V.Připomněl jste mi,02:004.7.2011 2:00:33
NaďaMáte pravdu, Petře22:133.7.2011 22:13:37

Počet příspěvků: 4, poslední 4.7.2011 15:26:08 Zobrazuji posledních 4 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.