Proč je dabing na zabití?

neděle 22. září 2013 15:35

„Každej správnej příběh člověka ohromí. Ochromí. Paralyzuje. Ovlivní. Posune kupředu. Motivuje. Tak to má bejt. Film nebo kniha, to je jedno.“ Nechal jsem se číst na sociálních sítích. V době, kdy mě tohle napadlo, jsem byl totiž plný jednoho amerického filmu o příliš neúspěšném spisovateli, který ukradne nalezené dílo neznámého autora, které ho dostalo. Bohužel dílo považoval za své, sám sobě to nalhával a netušil, co se může stát.

Celé to byla fikce. Byť mohla být založena na pravdivém příběhu, respektive je docela možné, že se něco takového stalo nebo může stát. Však i v samotném filmu zazněla myšlenka, že je potřeba oddělit fikci od reality. Silný příběh dokáže čtenáře, nebo diváka, natolik dostat, ohromit… že ho snad i změní. (Mimochodem, v téže chvíli jsem dočetl sbírku povídek Tobiáše Jirouse, jehož styl, upřímnost, vyprávění, příběh… to mě taky dostalo.)

Film jsem viděl v původním znění s titulky, které místy nebyly příliš kvalitní. Film jsem na internetu nenašel v dabingové verzi. Proč? Proč je dabing natolik špatný (je-li?), že se některé snímky nedabují, ač by to bylo pro diváka přístupnější. Některé dialogy jsem opravdu nestíhal. Jeden filmový kritik i sám uznal, že by bylo potřeba nadabovat The Social Network. Podařilo se to?

V posledních dnech se objevilo snažení party středoškoláků, kteří „bojují“ proti dabingu. Proti tomu z principu nic nemám. Člověkovi musí být sympatické, že se pár náctiletých rozhodne něco změnit. Že se rádi v něčem angažují. Že jim svět kolem není fuk a že nepatří k těm, kteří jsou zalezlí u počítače.

Problém vidím v tom, že se snaží změnit zvyk většiny. Možná to zní blbě. Prostě většina diváků – „divácké fronty“, jak jsem se vyjádřil v dopise pro Respekt – žádá dabované verze filmů a seriálů. A když si to „divácká fronta“ žádá, politici, kteří o tom rozhodují, televizní stanice, které to vysílají, rádi divákům vyhoví. Já v tom nevidím nic špatného. Divák si aspoň film pořádně vychutná, sleduje jej, není nijak omezen sledováním a stíháním čtení mnohdy až miniaturních a rychlých titulků. Musíte uznat, že by to bylo pro starší ročníky omezující.

Proto rozhodně nesouhlasím s názorem Jana Macháčka z Respektu, který v tom vidí fakt, že „politici chtějí zjevně obyvatelstvo tupé, nevzdělané a díky tomu snadno manipulovatelné předvolebními hesly – o čemž svědčí to, že proti otupujícímu dabingu nezasáhli politici ani zleva, ani zprava, i když na to měli dvacet tři let času.“ Takový postřeh mi přijde hrubý a zbytečně příliš kritický. Dokonce se mě dotkl, protože se považuju za „milovníka dabingu“.

Všichni kolem této agitace, aby byl omezen dabing, aby se vysílalo více s titulky se nechávají slyšet, že to podle některých průzkumů zvýší znalost cizích jazyků a u malých dětí to snad přiblíží nebo zlepší nebo naučí český jazyk. Zní to sice sympaticky, ale já tomu nevěřím.

Nesmíme zapomínat, že náš dabing je jeden z nejlepších na světě – říká se to. Třeba i Louis de Funes uznal, že Filipovského hlas předčil ten původní. Myslím, že se za dabing nemusíme vůbec stydět. A když někdo něco chce vidět s titulky, ať si projede internet. Tam je všechno.

Petr Hrudka

sefrankaje to věcí techniky16:3724.9.2013 16:37:36
Martin VAngličtina19:0123.9.2013 19:01:01
josef hejnaTrochu to dramatizujete.09:1723.9.2013 9:17:52
Lída V.Já nechápu,21:5222.9.2013 21:52:35
Miloslav HamříkPletete se19:3922.9.2013 19:39:57

Počet příspěvků: 5, poslední 24.9.2013 16:37:36 Zobrazuji posledních 5 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.