Návrat do dětství

neděle 29. září 2013 18:15

Včera si mnozí lidé připomněli den svatého Václava. Z moudrých knížek a různých zdrojů víme nebo se můžeme dočíst, že jde o uctění památky neobyčejně vzdělaného panovníka, který rostl v křesťanské víře. Svou snahou o zachování míru však některé moc nepotěšil. Stal se tak obětí spiknutí, v jehož čele byl jeho bratr Boleslav. Časem ho ale společnost začala brát jako mučedníka a tak bylo dosaženo k jeho svatořečení. Zda-li ho lze dnes legitimně brát jako symbol české státnosti, patrona české země a jejího věčného a ideálního panovníka, je otázka. Je ale pravda, že nadále nepřímo stojí v čele snah o zachování svobody.

Od určité doby jsou tyto dny ale také spojeny s poutí, kterou dnes známe mimo jiné i jako smršť všemožných atrakcí, díky kterým jsem se po čase vrátil do dětství.

Z pohledu mých blízkých to asi není moc přívětivý návrat, protože je spojen s nejrůznějšími přehmaty, kterých jsem se dopustil. Naštěstí ale nejde třeba o období nejrůznějšího experimentování s drogami. Na to jsem byl snad ještě malý. Ale ani později jsem se ničeho podobného nedopustil. Zase ale nepopírám, že jsem se třeba nepokoušel „experimentovat“ v kouření cigaret, ale o to nejde.

Tentokrát mě při vstupu do toho komerčního mumraje všemožných atrakcí, kde se každý majitel a pracovník snaží nalákat co nejvíce zákazníků, aby se mu provoz vyplatil, přepadla menší nostalgie. Byť se pouť, tuším že už asi podruhé nebo potřetí, odehrávala na jiných místech, než tomu bývávalo v minulosti. A byť jsem už neměl sebemenší chuť zaplatit několik desítek korun za pěti až desetiminutový zážitek, který leckdy ani nemusel stát za to.

Co mě tedy lákalo, když ne utrácení peněz (pokud bych se chtěl „povozit“ na všech pro mě lákavých, spíše těch extrémnějších, atrakcích, musel bych utratit asi tři stovky)? Ta zvědavost, jak se zdejší pouť za ta léta změnila a jestli vůbec.

Změnila. Některé atrakce úplně zmizely, pochopitelně zvlášť ty, které před lety zavinily tragickou nehodu. Jiné dostály určité proměny – z mého pohledu nepříliš pozitivní. A další dokonce přibyly.

Zdálo se mi, že došlo k pomyslnému souboji extrémnějších „kolotočů“. Už nešlo o to, že se otáčíte kolem dokola, ale že i vzhůru nohama. K mému překvapení pak návštěvníky spíše lákala moderněji vypadající atrakce, která ovšem dovolovala poněkud menší extrém než konkurence.

V každém případě jsem byl překvapen, co všechno technologie dokážou, za co všechno jsou lidé ochotni zaplatit a co všechno okusit. Zvědavost, vzrušení, adrenalin dělá prostě své.

Vedle mě udivilo, že se pouť během čekání na volnou atrakci postupně proměňovala v malou outdoorovou diskotéku, takže nechyběli ani přiopilí teenageři, které si odchytávala policie.

Při pohledu na ta světýlka a doprovodný ohňostroj, jenž byl doplněn jekotem holek na přilehlé atrakci, jsem si tak říkal, zda někdo z nich ještě ví, proč to tady všechno vlastně dnes je.

Petr Hrudka

ZuzkaPodle mě20:4830.9.2013 20:48:34
Marek TrizuljakPěkný, zajímavý článek14:1530.9.2013 14:15:08
NULIPetře, dobrý článek,10:5430.9.2013 10:54:45

Počet příspěvků: 3, poslední 30.9.2013 20:48:34 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.

Petr Hrudka

Petr Hrudka

Občas tu v neděli publikuju svoje krátké publicistické texty, ve kterých komentuju svět okolo sebe.

Jsem literární, filmový, hudební a snad i výtvarný fanoušek s nepříliš tradičním náhledem na věci.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.